O zodpovědnosti za štěstí ve vztahu a emočních brýlích…

Včera jsem měla konzultaci s mojí, moc milou, klientkou, se kterou jsme se dostaly k tématu prožívání štěstí ve vztahu.Kdo je vlastně zodpovědný za to, že jsem v partnerství ne/šťastná? Je to práce obou partnerů, nebo je to čistě naše zodpovědnost?

Pojďme se na prožívání štěstí podívat trochu do hloubky.

Štěstí je náš vnitřní způsob prožívání života, který je intimním, a jen naším vlastním, zcela individuálním prožitkem. Můžeme být dokonce ve vztahu s ideálním partnerem, kterého jsme si vysnili a on se k nám dokonce může chovat jako k princezně… ale onen pocit štěstí nemusíme pocítit!

Jak je to možné?

Já tomu říkám emoční brýle, které každý z nás nosíme. Jsou naším filtrem prožívání situací i emocí ve vztahu a tenhle filtr vzniká už v našem dětství. Právě tam se učíme, co to láska a štěstí je, za jakých podmínek je získáváme. Bohužel, mnoho z nás má ony brýle rozbité, zašpiněné a vidí přes ně realitu, která je zkreslená. Protože i v dětství jsme viděli, že láska k nám nepřichází jen tak, rodiče na nás nepůsobili jako milující jednotka a možná jsme doma vůbec necítili štěstí, klid a pohodu.

Pokud chceme cítit štěstí ve vztahu, nemůžeme tento pocit požadovat po druhé straně. Protože je to náš vnitřní způsob prožívání života, o který se musíme postarat jen my sami.

Je úplně jedno, jestli vedle sebe máte vysněného partnera nebo ne. Váš způsob prožívání vztahů se bude vždy odvíjet jen od toho, jaké vztahové naprogramování v sobě máte a do jaké míry máte ušpiněné vaše emoční brýle. Já vám tedy doporučuji tyto brýle vyčistit a nahlížet na vztah bez filtrů, které vám realitu zkreslují. Naučte se být šťastní sami se sebou a pročistěte si své vztahové naprogramování, se kterým vám může pomoci můj kolega Jan Šulec. Jeho profil i koučinkový program najdete zde: Mgr. Jan Šulec – Odhalte své vztahové naprogramování. 

Poté můžete být v partnerství šťastní a nebudete vybuzení omamného pocitu štěstí vyžadovat od druhých. No a pokud stojíte vedle člověka, který tvrdí, že s vám šťastný není a vy za to můžete? O tom zase někdy příště.. brzy 🙂