Hrozí nám syndrom “covidové úzkosti”?

Je to až neuvěřitelné, jak se v mé praxi navýšil počet klientů s úzkostmi. A to přesně od doby počátku pandemie, která do našeho života vnesla nestabilitu, strach i bezmoc. Můžeme teď ukazovat prstem na všechny tam venku, kteří situaci nezvládli, ale zůstává otázkou, jestli ve vnějším světě najdeme kýžený klid i stabilitu. 

Já jsem přesvědčená o tom, že celé covidové šílenství a chaos, který ve společnosti nastal, je pouhým ZRCADLEM NAŠEHO VNITŘNÍHO SVĚTA. Tohle všechno je pouhý následek toho, co dřímá v našem vnitřním světě. Právě náš vnitřní svět je u mnohých z nás v chaosu již dávno, jen jsme naši bezmoci i odpojení uměli dobře potlačovat. Bylo snadné hrát hru “ideální společnosti” kde jsou všichni šťastní a nemusí nic řešit. Ekonomicky jsme se měli skvěle, cestovali jsme a měli sociální sítě, které nám uměle dopovali sebevědomí. 

Jenže, pak přišel zlom a náš vnitřní chaos se manifestoval v tom vnějším. 

Když se na něj zaměříme, najdeme zde mnoho podnětů k hlubšímu sebepoznání. Pojďme se na ně podívat.

Úzkost z Covidu nás učí přijímat SMRT JAKO SOUČÁST ŽIVOTA

Ano, téma smrti jsme v západní kultuře potlačovali doopravdy dlouho. Obracíme od ní tvář a děláme, že vlastně neexistuje. Děti na pohřby nejsou zvány a my si zakazujeme truchlit. Skrze ego často získáváme mylný pocit nesmrtelnosti, ale… každý z nás se bude jednoho dne se smrtí konfrontovat. Právě teď je tedy ten nejlepší čas se tématem smrti zabývat. ČEMU NÁS PŘÍTOMNOST SMRTI UČÍ? A není jen skvělou motivací k tomu, abychom prožili náš život ve skutečném naplnění? Proč tu jsme, kam směrujeme, a co bude potom? To jsou všechno otázky, na které je zapotřebí hledat své vlastní odpovědi. 

 

Dalším potlačeným tématem je STRACH ZE ZTRÁTY

Ať blízkého, financí, komfortu, zaměstnání, vztahu… lpíme na všem, co jsme si vybudovali a nedokážeme si představit, že přijde ZMĚNA. Nechceme se oddat toku života, položit se a konečně přijmout, že PODLÉHÁME NEUSTÁLE ZMĚNĚ, kterou nejde skrze kontrolu zastavit i nastavit. Ano, jsme tu i od toho, abychom se učili nelpět, brát změnu jako výzvu k transformaci a prostě to tu nebrat tak vážně. Protože, konec… ten máme doopravdy všichni jistý. 

A třetí téma – LATENTNÍ NENÁVIST

Ta, která v nás dříme a často je i po roky potlačená. Začínáme proti sobě společensky bojovat, ukazujeme na sebe prstem a kdo je “Covid-pozitivní” je najednou špinavý. Přitom, on má jen rýmu. Platí tu však staré a moudré pravidlo… kdo nenávidí druhé, většinou NENÁVIDÍ HLAVNĚ SÁM SEBE. A jsme u samotného kořene. Lidstvo se nutně potřebuje učit sebelásce a přijetí. Bez podmínky. To je ta největší lekce, kterou stále nezvládáme. 

Až tedy lidé přijmou aspekt smrti jako tu největší motivaci k životu v naplnění, naučí se žít bez rigidního očekávání, že vše bude stále stejné… a v neposlední řadě se začneme milovat bez podmínky, poznávat sebe skrze touhu naší duše… zmizí i syndrom covidové úzkosti. A nejen to. Zmizí války, hamižnost a ničení naší matky Země. 

Já si moc přeji, abychom všechny lekce pochopili a začali s naší životní transformací. Jak to vnímáte vy? 

Lenka Černá 

Potřebujete na své životní spokojenosti zapracovat? Zkuste mé online tréninky nebo osobní konzultace.