Do svých 29 let jsem neměla ponětí o tom, co je to být skutečnou ženou. Žila jsem dlouhých 7 let s mužem, který byl ve znamení Berana a mé ženství nepodporoval. Náš vztah byl vlastně věčný boj. Až jednoho dne přišel Vodnář, který na mé ženství ukázal. Tak, že se mi z toho zamotala hlava a roztočil se můj, doposavad velice klidný, život.

Do dvou měsíců jsem opustila chladné vody mého manželství, rozvedla se, rozdělila naše společné podnikání a začala se v hloubce poznávat.

Můj vztah s Vodnářem sice nevydržel, ale jsem za něj dodnes nesmírně vděčná. Jsme přáteli a kdykoliv jej vidím, moje srdce i ženství zaplesá. Právě on ukázal na strádání mé vnitřní ženy, která tam někde vzadu celá ta léta seděla, jen si jí nikdo nevšímal. Ukazovala na sebe přes hormonální nerovnováhu, výbuchy vzteku, a pocity smutku i nemilovanosti.

Ve svých třiceti letech jsem založila Školu pro Ženy. Pro všechny ženy, které se hledají, stejně jako já před lety. Měla jsem tenkrát pocit, že můj příběh musím sdílet a probouzet co nejvíce žen, které jsou v zajetí chladných vztahů a nemilovanosti, stejně jako jsem byla dlouhá léta já. Mám pocit, že mé sebepoznávání, jako ženy, nikdy neskončí. A občas se mi i nyní stane, že jsem více muž než žena. V takových chvílích už ale dobře vím, co na mě funguje. Dnes bych s vámi chtěla sdílet své jednoduché návody, které mě vždy přiblíží k mému ženství.

Eliminuji své sebekomandování

Na sebekritiku a komandování jsem skutečný expert. Naučila jsem se této úžasné dovednosti už jako dítě a dlouhou dobu to v mém životě fungovalo jako určitý motor pro to, abych byla lepší. Jenže, sebekomandování a terorizování nemá nic společného s ženstvím. Kdykoliv se ve mně spustí vnitřní mechanismus kritiky, zastavuji se a dýchám. Někdy k sobě mluvím jako k malému dítěti, které mám chuť naopak podpořit, místo toho, abych jej ničila. Jsem pro sebe nejlepší přítelkyní i jemnou učitelkou. 

Snažím se nesrovnávat

Proces srovnávání s ostatními je pro mě osobně extrémně destruktivní. Tlačí mě do stavu, kdy mám tendenci pracovat více, než je zdrávo. A také málo jíst, hubnout a řešit nesmyslné detaily týkající se mého fyzického těla. Celý srovnávací proces ze mě dělá perfekcionistickou mašinu, která se ženou nemá nic společného. Beru ostatní ženy jako úžasnou inspiraci, a pokud se cítím slabá, raději se soustředím jen na sebe. Neustále si vštěpuji, že každý z nás má svojí cestu a je zcela unikátní. Je tedy zcela nesmyslné se srovnávat.

Naučila jsem se fňukat, nepoužívat vrtačku a netahat těžké

Dříve jsem nesnášela ženy, které fňukaly. A právě ty se staly mojí velkou inspirací. Pochopila jsem, že je v pořádku, když jsem občas ufňukaná a dovolím muži, aby za mě udělal technickou práci nebo odnesl těžký nákup. Stačí poprosit, mile se usmát a bohatě pochválit. Vrtačku jsem prodala, mám hodinového manžela a když potřebuji větší nákup, objednám si jej přes internet.

Nechci řídit velké korporace ani vydělávat miliardy

Od svých šesti let jsem jela na výkon. Měla každý den minimálně jeden kroužek a byla jsem přesvědčená o tom, že jednoho dne budu manažerka ve vysoké pozici. Šplhala jsem velice rychle a v 21 letech jsem řídila přes 100 lidí. Ve svých 22 letech jsem se vrhla do podnikání, dřela od rána do večera a nicnedělání pro mě bylo scifi. A výsledek? Únava, podráždění, hormonální nerovnováha, ztráta menstruace… Jsem přesvědčená o tom, že je velice těžké být ve vysoké pozici a přitom zůstávat ve skutečném ženství. Já osobně jsem zjistila, že to vlastně nechci. Nemyslete si, nebylo to vůbec jednoduché něco takového si přiznat. Byla to moje jasná životní linie a její ztráta znamenala přechodně depresivní stavy. Chvíli bylo v mém životě NIC. Nakonec jsem s úlevou i radostí zjistila, že mohu být ve finančním blahobytu, a zároveň si užívat své ženství. Jen na to chce jít trochu chytře a hlavně se pustit utkvělých představ, že si vše musíme vydřít. Ne, my ženy nemusíme.

Tančím a zpívám

Od svých pěti let jsem chodila na balet, poté na výrazový tanec. Jenže, čím jsem byla starší, tím méně jsem tančila. Nenašla jsem v tanci tenkrát ono ženské plynutí, protože jsem byla vedena k výkonům. Dnes tančím doma. Když jsem sama, nebo s mužem, dokonce i s mým psem. Tančím, když cítím, že to mé ženství potřebuje. V poslední době jsem také propadla zpěvu. Chodím na terapeutický zpěv ve skupině, který mě zbavuje ostyku, učí mě fungovat ve skupině a když mohu, zpívám si doma nebo v přírodě. Zjišťuji, jak moc zpěv otevírá mé srdce a zbavuje mě starých nánosů týkajících se sebekontroly.

Mám své anděly

Když vydáváte, musíte někde přijímat. Dlouhou dobu jsem pouze vydávala, a poté se divila, že jsem bez energie nebo nemocná. Našla jsem si pár andělů, kteří mi v relaxaci a péči o tělo i duši pomáhají. Chodím pravidelně na kosmetiku, pedikůru, shiatsu masáže a mám svojí koučku Haničku Wolf. Každý z nich mi dodává životní energii, vitalitu i motivaci jít si za svými sny.

Občas si koupím něco třpytivého i nesmyslného

Touha být krásná a marnotratnost. Tyto dvě vlastnosti k ženě prostě patří. A protože jsem Býk, miluji vše krásné, drahé a třpytivé. Občas si udělám hezký den a odměním se za práci. Koupím si třpytivé náušnice, nový parfém a někdy i nesmyslnost, která v mě v daný moment rozněžní. Občas je to přece v pořádku.

Mám hezké ruce, nádherné prádlo a vždy voním

Možná to zní jako nesmysl. Ale… k ženství podle mě nepatří sedřené a neupravené ruce. Ani seprané a ošklivé prádlo. Každá žena by také měla vonět. Je jen na ní, jestli bude vonět jako rozkvetlá louka nebo použije těžší parfém. Já mám v zásobě parfémů několik. Pardón, spíše je to více než deset. 🙂

Dostatečně spím a dopřávám si dobré jídlo

Když jsem rozjížděla své podnikání, spala jsem dva roky jen 4 hodiny denně. Pila alespoň tři kávy za den a nestíhala snídat. Nikdy bych se do takového stavu nechtěla vrátit. Miluju svoje rána, kdy si dopřeju malou snídani, dám si svojí milovanou kávu a cítím se vyspalá. Naučila jsem se spát alespoň 7 hodin denně a když potřebuji, dávám si 20 minut šlofíka po obědě. Mám poté mnohem více energie, nepotřebuji další a další kávu… a jsem prostě odpočatá. A svěžest, ta k ženě prostě patří. A co se týká jídla? Dříve jsem se v tomto ohledu nesmyslně bičovala. Kvůli váze. Dnes si dávám to, na co má mé tělo i duše chuť. Zbavila jsem se dogmat a nejsem ani vitarián, ani vegetarián, ani vegan. Pokud potřebuji maso, klidně si jej dám. Pokud mám své přemýšlecí dny, dávám si červené i bílé víno. Jen, vybírám si pro sebe u jídla i pití vždy to nejlepší. Nikdy se neodbývám. 

Ventiluji své emoce

Nikdy bych nevěřila tomu, jak moc v sobě budu mít potlačený vztek a smutek. Na tyto dvě emoce mně ukázaly oslabená játra, žlučník a ledviny. Když jsem je začala pročišťovat, vše šlo ven. Z takové hloubky, že jsem občas klečela na kolenou a hodiny plakala. Křičela v lese a za úplňku se raději klidila z města. Dnes, když v sobě cítím jakoukoliv negaci, kultivovaně s ní pracuji. Dovoluji si plakat a nemám s tím problém vlastně kdekoliv. Čím déle v tomto ohledu respektuji sebe, tím menší jsou mé emoční reakce. Důležité ale je, dovolit si to.

Pracuji tak, abych se cítila dobře

Moje největší výzva. Pracovat tak, abych nebyla unavená a neměla kruhy pod očima. Práce mě vždy bavila a jsem typ člověka, který má rád změny, dynamičnost i nové projekty. Jenže, nic se nesmí přehánět. Naučila jsem se doma počítač nezapínat. Tedy, jen v případě, kdy mám kreativní náladu, a mám chuť psát články nebo scénář. Pravidelně sepisuji mé myšlenky pro můj motivační diář RESTART. Na mém mobilu nemám naistalovaný prohlížeč emailů. A dokonce v mém telefonu nenajdete ani Facebook. Prázdné chvíle v MHD nebo při čekání ve frontě raději využiju k tomu, abych byla v přítomnosti, než abych pracovala. Mám menší firmu, svobodné kolegyně a skvělý kolektiv. Nechci nic většího. Bohatě mi postačí, když se všechny budeme mít hezky. Máme se rády, každý den si dopřejeme obejmutí, sdílení a občas se nám zadaří udělat si krásný mejdan v naší oblíbené restauraci Terapie. 

Chci vedle sebe skutečného muže

Jsem v období bez partnera. Protože chci, nikoliv proto, že bych musela. Jsem pevně přesvědčená o tom, že toho pravého, v jeho mužské síle, poznám hned. A chci si na něj počkat. Jsem hluboce přesvědčená o tom, že když já sama prožívám skutečné ženství, potkám muže, který to bude mít stejně v opačném aspektu. A nehodlám v tom dělat kompromisy. Jsem sama se sebou šťastná. A ten, kterého do svého života pustím, můj krásný život obohatí.

Potřebujete se svým ženstvím pomoci a nasměrovat? Rády vám pomůžeme, zde je můj tým koučů: Tým koučů 

P.S. Zapátrala jsem ve svém fotoarchivu..(někdy se člověk až nepoznává, že? 😉 )