Potřebujete udělat zásadní rozhodnutí, ale nedokážete se, lidově řečeno, rozhoupat. Kdykoliv se rozhodnete pro jednu variantu, po chvíli ji znegujete a vracíte se stále do stejného bodu. Ve svém přemýšlení se beznadějně cyklíte a nevíte, jak z bludného kruhu ven.
Představte si, že právě teď zpochybníte všechna vaše rozhodnutí, nastavené pravdy a návyky, které v sobě nosíte i je každodenně používáte. Zatřesete sami sebou v základu a dovolíte si na svůj život i svět koukat novýma očima.
Jsem na víkendovém školení a sedím v sále s další stovkou lidí. Hlavní speaker nám ukazuje na prezentaci své sny a cíle na další roky jeho života. Zámek, dům u moře, privátní letadlo, vlastní politická strana a nějaký ten miliardový byznys.
Dobře víte, že už byste neměli jíst, ale stejně se večer vrháte na lednici? Trápí vás kila navíc, ale neumíte vystoupit z bludného kruhu přejídání i lenosti? Během své mnohaleté praxe jsem u svých klientů vypozorovala, že existuje takzvaný emoční hlad, který funguje na úplně jiné bázi, než ten běžný.
Každá lidská bytost touží po tom, aby byla milována i přijímána bez podmínky. Právě proto vstupujeme do partnerských vztahů, a děláme maximum pro to, abychom vytvořili harmonické partnerství, které nám bude přinášet kýžené emoce i podporu.
Tak jo. Dnes je mi 37. Třicet-sedm. Jasně, je to jen číslo, ale… ať chcete, nebo ne, stejně se pozastavíte. Ono nás to číslo nutí bilancovat a přemýšlet. Je to přece úplně přirozené, a mnohdy velice ozdravné. Nebo ne?
Nechce se vám ráno vstávat z postele a říkáte si, jaký má tohle všechno smysl? Dostáváte se do pozice oběti, a nemáte energii na ráznější životní změnu? Všude kolem nás se mluví o pracovním syndromu vyhoření, ale co vyhoření životní? To je mnohem bolestivější a palčivější, přitom se o něm nikde nepíše.
Potřebovali byste si ve své hlavě i v těle pořádně uklidit, ale nevíte, kde vlastně začít? Chcete se zbavit podvědomých vzorců chování, a nevíte jak na to? Potřebujete změnit nezdravé návyky a motivovat se k pořádné změně? S mými klienty jsem strávila více než 5000 hodin práce na jejich osobním přerodu. A právě teď, po […]
Proč v našem životě narážíme na životní lekce, a proč je důležité vždy vstát a jít dále? A co nám životní trápení vlastně ukazují? Každý z nás si prošel náročným obdobím, a dobře vím, jak je někdy těžké se „oklepat“ a jít dále.
Vyrážím do lesa a vypínám telefon. Sedám si k potoku a mám jediné přání. Nemuset pár hodin mluvit. Dobře, je jich více. Nechci se s nikým vidět (a to mám lidi ráda). Nechci koukat do telefonu. Rozhodně nechci někam spěchat. A už vůbec nechci přemýšlet o tom, co bude.