Člověk je tvor společenský a každý z nás se svým okolím vytváří unikátní vztahy. Ať už jsou to naše protějšky, děti, rodiče, přátelé nebo kolegové v práci. Nejobtížnější to bývá v momentech, kdy s druhými vytváříme intenzivnější vazbu a prožíváme ve vztahu k nim určité emoce.
Velice často mojí praxi navštěvují ženy, které trpí životním vyhořením. Mají nekonečné množství povinností a nulový čas pro věnování se sobě samotným. Jsou vyčerpané, nemají žádnou chuť do života a vůbec neví, jak ze začarovaného kruhu ven.
Podzim patří mezi období roku, kdy odhazujeme a zbavujeme se všeho přebytečného. Stejně jako se stromy zbavují listí a příroda se postupně chystá k zimnímu spánku, kdy bude načerpávat potřebnou energii pro jaro.
Tento článek je věnovaný všem ženám, které si ze srdce přejí najít životního partnera, jež pro ně bude stabilním bodem. Takového, kterému si dovolí plně otevřít své srdce a skrze svoji ženskou emocionalitu jej podporovat na jejich společné cestě životem. Rozhodně mým článkem nechci poškozovat muže, ani nejsem typem ženy, která by mužům něco vyčítala.
I když je tomu mnoho let, neustále se vám vrací vzpomínky na minulost, které ve vás probouzí nepříjemné emoce. Nemůžete z hlavy vymazat situace nebo člověka, který vám ublížil a stále se vracíte k tomu, jak se vlastně něco takového mohlo stát? Mohl to být váš rodič, bývalý protějšek nebo i nadřízený v práci, který […]
Syndrom vyhoření začíná být zařazován mezi časté civilizační choroby a já se s ním také čím dál tím více setkávám ve své praxi. Moji klienti mají ve většině případů velice podobné osobnostní rysy chování i myšlenkové vzorce, které je vedou do totálního psychického, následně i fyzického vyčerpání.
Úzkostné stavy a obavy mohou postihnout každého z nás. Většinou se projevují psychickou i fyzickou paralýzou, včetně neschopnosti racionálního uvažování. Často nemůžeme klidně dýchat, svírá se nám hrudník nebo krk, a jen těžko v takových stavech prožíváme radost ze všedních dnů.
Nedávno jsem měla konzultaci s jednou klientkou a po nějaké chvíli jsme se dostaly k tématu její sebelásky. I když navenek působila sebejistě, ve finále mi přiznala, že si vlastně pod tímto pojmem nedokáže vůbec nic představit.
Chtěli byste začít s osobním růstem, ale nevíte jak na to? Nemusíte v tom hledat žádnou vědu! Vyzkoušejte moje sebekoučovací techniky, které vám nezaberou tolik času a mají skvělý účinek. Podívejte se na mé video a začněte na sobě pracovat již dnes!
V minulosti se mi příčilo nosit dlouhou sukni a být před mužem slabou, křehkou květinou. Naštěstí se ale ze mě nikdy nestala feministka, která by muže nenáviděla. Ty naopak ráda mám 🙂 Pravdou je, že jsem dlouhé roky hledala určitou balanci mezi tím, jak být ženou, i když podnikám a starám se sama o sebe.